^Nahoru

logo

Nejbližší program Notování:

Finále XIII. ROČNÍKU NOTOVÁNÍ, 2. června 2016, od 19:30

Alternativa - Plzeň, Faux Pase Fonet - Dobřany, Fork Road - Bakov nad Jizerou, Trapas - Hořovice, Quaoar - Praha, Spolektiv - Jižní Čechy.

Host: ISARA – Mladá Boleslav, vítězka diváckého hlasování v minulém ročníku 

Děje se v Music City Clubu v Praze 9, kde vás rádi uvítáme.

Vstupné 100,- Kč. Děti do 150 cm a ZTP zdarma
Změna programu vyhrazena!

Zajímá vás jak se přihlásit do Notování? Potřebný návod je zde!


 

(11. 5. 2016)

Třetí semifinálové kolo Notování 2015 – 2016 začalo v příjemném slunném podvečeru. Anoncovaný první semifinalista Hubertus z Uničova však nebyl. A to z vážných rodinných důvodů. Bohužel.

Proto třetí semifinálové kolo započala parta Netřísk z Chodova (Petr Cerovský - kytara, zpěv, Jan Königsmark - dechové nástroje, zpěv, Káťa Nosková - zpěv, Ája Konečná - klávesy, zpěv, Tomáš Podroužek -  akordeon, cajon, zpěv, Láďa Biela - basa) opět bez houslisty a zpěváka Jana Zapfa, zastupitele, co hraní nestíhá. Už jsem psal minule, že v Egerlandu a najmě v Chodově u Karlových Var, jméno Lojza Demeter není úplně neobvyklé. A píseň posluchači neznalému zvykům části místní populace nenásilně přiblížila kolorit oblasti. Rokenrolová Dáma s nápaditou aranží potěšila. Biblické téma Máří Magdalena byla pohodová balada a Puzzle mi zazněla jako „něco mezi slovenskou lidovou a téměř rapem“. No, nicméně znělo to příjemně. Po základním kole jsem o nich napsal: „Potěšili, pobavili, zaujali.“ A nemám, co bych na svém názoru měnil. Jsou dobří.

Spolektiv z Budějc je ostřílená kapela (Renata Švecová - zpěv, percuse, Jarda Hnízdil - zpěv, kytary, akordeon, Martin Jančura - zpěv, kytary, percuse, Tonda Vidlák - saxofony, klarinet, flétny, dechový syntezátor, Jirka Regásek - baskytary). Hrajou už řadu let, s lehce protaženou „mateřskou přestávkou“ dlouhou osmnáct let. Už při nazvučení bylo jasné, že congo „bylo u lékaře, má nové šponování“, a proto už zase hraje jak má. Jen spustili s „řáckým drajvem“ Plakala jsi do dlaní, rozhostila se pohoda. Náladovka Neuvidím zvolnila tempo. Renata mě zase zaujala. Tentokrát v tom dobrém. A to kombinací hry na congo a na malý obručový bubínek, jak jsem se dozvěděl, z Persie. Zvláštní, ale znělo to dobře a přesně. Holt, mě ty bicí a perkusní nástroje nedají pokoj.  Nalijme si vína glosovala odžitá léta. Klezmerová Při tanci svižně a pohodově ukončila jejich vystoupení. Napsal jsem o nich: „Výborně zmáknuté dechy, tedy dechové nástroje. Přesná a šlapající šestistrunná bezpražcová basová kytara, velmi solidní kytary, lahodící vokály i sólový zpěv.“ A můžu jen dodat, že jsou podle mého názoru ještě lepší než v základním kole. Co dodat. Mám dojem, že na sobě usilovně makají a je to znát.

Jirka Řehulka z Rosovic u Dobříše, tedy z Brd, je už „profláknutým písničkářem“. Bublina zmínila výčet jeho účastí na Notování, neboť se téhle soutěže po dobu jejího trvání nezúčastnil jen několikrát. Začal agitačně motivační skladbou Hejbej se, která nabádala k aktivnímu žití. Hloubavá skladba. A pravdivá. Láska z výlohy je tak trochu ptákovina o figuríně, ale pohodová. Poeticky romantické vyznání Stálé podnebí ve mě vzbudilo neodbytný dojmem, že „...bejt baba, tak jihnu a měknu, jak rohlík namočený do whisky...“. Pocta K.H.M. složila poklonu Karlu Hynkovi Máchovi. Umí i brnkat na romantickou strunu. Jirkovy písničky mají obvykle myšlenku a umí oslovit. Zase se musím opakovat: „Chytré, výstižné, neotřelé. Je to prostě obyčejnej chlap, kterej se snaží vyzpívat svoje pocity. Což dneska, kdy kdekdo machruje a nechová se podle známého citátu pana Jana Wericha o tom, že „člověk má bejt to co je a nebejt to co není“ nepotkávám často. No, a jde mu to od úst a z kytary. Má charizma, má co říci a ví jak to říct. Nezklamal. Umí.“

Alternativu z Plzně (Luděk Schmoll - kontrabas, mluvené slovo, Hanka Kupcová - chřestidla, zpěv, Petr Soukup - kytara, zpěv, Karel Kyncl, zvaný Krakonoš - kytara, zpěv a něco k tomu např. zvukařina a Terezka Brejchová - housle, zpěv) jsem letos slyšel už několikrát. Napsal jsem, že z jeviště to při jejich produkci nejen dobře zní, ale i „bezprostředně žije“. Jsou „mazáci“ v tom nejlepším slova smyslu. Skladby Pouštní město o nespecifikované aridní, tedy bezvodé krajině, Orkneje opěvující Isle of Mainland, Svatý Jáchym o mě milém řemesle, tedy o havířině a v podstatě i o mém životním postižení, tedy o geologii a Sudba se španělskými rytmy kytar, houslí a s kastanětami bezchybně zahranými klasickým způsobem, což také není často vidět a slyšet, zazněly jako obvykle v pohodě. Lahoda. Pobavili a potěšili. A vůbec mě to nepřekvapilo. Těžkej kalibr.

Svérázné uskupení Womacklee, s občanskými jmény pro představení kapely podle jejich názoru zcela nepodstatnými, tedy Womák - zpěv, Womák junior - baskytara, Kolben - banjo, Vojta Pečený Pečenáč - mandolína a Kuba Gulyás – cajón, se prezentuje následovně. Cituji doslovně jejich web: „Naprosto neotřelé a pološílené pojetí české zahrádkářské muziky zahrnující veškeré country a blugrass. Prapodivně sešmodrchané a slepené Womackovy texty na pozadí vlastní muziky a převzatých melodií od známých diktátorů hudebního světa (Fogerty, Judas Priest apod.) dává základ nově vznikajícímu směru Country-Bluegrass rokenrol punku a tím se hlásí k původnímu odkazu a záměru klubu CBGB.“ Stále netuším, co je CBGB, ale zahajovací Už jsme tady zase začala dost svižně a šmrncovně. Následoval Prima kluk s textem „plachého a skromného hocha“. Milá ptákovina. Bezvadně se vyblbnou. Nejen na jevišti, ale hlavně v textech. To potvrdila i další věc, Hej, Columbo. Cajón, který minule neměli, byl hraný excelentně a tady se mohl Jakub vyřádit. A vyřádil se. Dechovkově trampský Tremp Jarda potvrdil výše popsané. Chytrá sranda. Moc pobavili. Lehce mi pojetím, nikoliv repertoirem a stylem, připomněli Semtex, se kterým kdykoliv rád hostuji.

Hosta 3. semifinálového kola Ivana Hlase představovat, myslím, nemusím. Jeho ukončení večera potvrdilo kvalitou a atmosférou jeho renomé. Byla to třešinka na velmi chutném dortu. O tom, že se moc líbil, svědčila přehršle přídavků. Staré fláky i méně známé věci spolehlivě zaujaly. Bylo to prostě bezva. Howgh.

Balík

Hostem večera byl Ivan Hlas - Praha

Divácké hlasování:

1. místo Alternativa - Plzeň  88 bodů, z toho 19 bodů za píseň Pouštní město na 5. místě, 22 bodů
za píseň Isle of Mainland na 4. místě, 23 body za píseň Svatý Jáchym na 3. místěa 24 body za píseň Sudba na 1.-2. místě mezi písničkami večera
2. místo Womacklee - Střední Čechy 57 bodů, z too 24 body za píseň Tramp Jára na 1.-2. místě mezi písničkami večera
3. místo Netřísk - Chodov u Karlových Varů 42 body
4. místo Spolektiv - Jižní Čechy 40 bodů
5. místo písničkář Jirka Řehulka - Rosovice u Dobříše 29 bodů

 

Divácké preferenční hlasy:

Alternativa   17
Netřísk   6
Womacklee   5
Spolektiv   3
Jirka Řehulka     1

Do finále XIII. ročníku Notování postupují:

Propočtem diváckého hlasování na písničky formace:

Faux Pase Fonet - Dobřany,
Alternativa - Plzeň,
Fork Road - Bakov nad Jizerou,

vítěz diváckého preferenčního hlasování, skupina Trapas - Hořovice

a propočtem bodování Rady Notování skupiny

Quaoar - Praha,
Spolektiv - Jižní Čechy.

 

Náhradníky finále jsou

Šoulet - Praha,
Fregata - Plzeň,
Womacklee - Střední Čechy.

Copyrigcht © 2013 NOTOVÁNÍ